Michaela Sajlerová
Narodila jsem se v Klatovech 24.1. 1976.
V roce 1996 jsem se přihlásila na Soukromou hereckou školu v Praze Michli.
Květ kaktusu – Pierre Barillet a Jean Pierre Grédy Antonie režie: Karel Brynda
Další herecké příležitosti: Pohybové divadlo 22 Praha - Pantomima ze Zábradlí- Ladislav Fialka a Viktor Hlobil Divadlo Kolowrat- České sekretářky- Franz Wittenbrink- režie: Irena Žantovská Intimní divadlo Bláhové Dáši - Monology Vagíny-Eve Ensler režie: Irena Žantovská - Tělo- Eve Ensler režie: Irena Žantovská
Zdeněk Tomeš
Již při raném studiu účinkoval v několika divadelních hrách – nejzajímavější byla inscenace „Magická komedie“ (Pierre Corneille) v divadle S. K. Neumanna v Libni (nyní Divadlo pod Palmovkou), kterou režíroval již tehdy slavný režisér Otomar Krejča jako svou poslední režii před svým nuceným politickým odchodem z Prahy do západního Německa.
Další zajímavý projekt byl muzikál „Hadrián z Římsů“ podle předlohy V. K. Klicpery uváděný Městským divadlem Kladno pod vedením režiséra Františka Mišky a choreografa Zdeňka Boubelíka.
Mezi těmito projekty založil se svými spolužáky pantomimickou skupinu „Paskvil“ (PAntomima SKVělých ILuzí), kde pod režijním vedením kolegy herce a autora Pavla Kočího uvedli několik projektů – asi nejzajímavější byl „Hotel pod Sluncem“, kde účinkoval i jeho přítel, herec Jiří Růžička.
Hned po škole od začátku sezóny roku 1977 strávil šest let v angažmá v baletním souboru divadla F. X. Šaldy v Liberci pod vedením slavného choreografa Františka Pokorného, kde nastudoval na 20 tanečních a pantomimických rolí, např. hlavní roli ve hrách „Barevné sny žáka Macáka“, „Pantobalety“, „Kuchyňská revue“ a dalších.
Poté (1983) nastoupil angažmá v divadle ABC, kde účinkoval v mnoha činoherních představeních v mnoha tanečních rolích pod vedením choreografa Zdeňka Boubelíka.
Během tohoto angažmá ztvárnil jako host v Hudebním divadle v Karlíně roli Blázna Vincka v muzikálu Gabriela Chevaliera „Zvonokosy“. Tady po boku osobností Laďky Kozderkové, Ladislava Županiče, Hany Talpové, Dagmar Peckové a dalších, zazářil v nemluvené roli vesnického blázna tak výrazně, že si i divadelní kritika všimla jeho výkonu v několika novinových recenzích.
V roce 1986 následovalo dvouleté angažmá v „Baletu Československé televize“,
odkud roku 1988 přestoupil do svého zatím posledního angažmá v Divadle na Zábradlí, do souboru pantomimy Ladislava Fialky, kde účinkoval ve všech tehdy hrajících se představeních: „Sny“, „Funambules 77“, „Noss“, „Etudy“, „Poutník“. Poslední jmenovanou inscenaci již Ladislav Fialka nedokončil. Zemřel náhle (22 února 1991) uprostřed práce na inscenaci, kterou se souborem posléze dozkoušel režisér Jaroslav Gilar.
Ve stejném roce započal Zdeněk Tomeš studium na pražské HAMU (Hudební a taneční fakultě Akademie Múzických Umění). Tady vzniklo na konci studia absolventské představení pro děti „Brouhádka“, kterou hraje dodnes.
Po smrti Ladislava Fialky a posléze zrušení souboru pantomimy založil v Divadle na Zábradlí s kolegou Viktorem Hlobilem divadelní sdružení pod názvem „Pohybové divadlo 22 Praha“, kde mimo účinkování v autorských představeních „Trosečníci“ a „On a ti druzí“ zastával i funkci organizačního ředitele. Po interních organizačních změnách v Divadle na Zábradlí se sdružení usadilo v Divadle v Celetné společně se spolkem „Kašpar“ Jakuba Špalka a divadelním sdružením „CD 94“.
Podílel se na divadelním projektu šansoniéra Igora Šeba „C'est la vie“ (2005).
Po letech (2007) se vrátil jako host do divadla ABC, kde jste jej mohli čtyři sezony vidět v roli Tuláka ve hře „Anna Karenina“ (Peter Gábor).
V roce 2006 založil se svou přítelkyní Divadlo Krapet kde nejen hraje, ale autorsky a režijně se podílí na představeních pro děti, jako „Kocourek Modroočko“, „Příhody Včelích medvídků“, „Zimní příhody včelích medvídků“ a „Velryba Lízinka aneb dobrodružství v českých řekách“ a "Zahrada " Jiřího Trnky.
Televize
V televizi (nejprve české, posléze i ve vzniklých komerčních) účinkoval v nespočtu hudebních a zábavných pořadech, seriálech, televizních filmech, pohádkách a inscenacích. Uveďme např. „Televarieté“ (P. Háša),
Patrik Vojtíšek

V roce 1973 v pražské Motolské nemocnici poprvé a naposledy počůral zdravotní sestru a tím začala jeho exhibicionistická jízda životem.
Již na základní škole projevil svůj nesporný divadelní talent v recitační soutěži Pražské vajíčko, kde obsadil 3. místo v celopražském kole s básní Supernova. Možná je to náhoda, ale po této soutěži se ve škole objevili filmoví producenti, kteří si jej vybrali na kamerové zkoušky a jeho postava poprvé zazářila na stříbrném plátně ve filmu Horká kaše pod taktovkou Radovana Urbana.
Po základní škole rozvíjel dále svůj talent na ZUŠ u prof. Jiřího Hromady, kde ztvárnil své první divadelní role na prknech Klicperova, dnes Salesiánského divadla.
Po návratu z roční stáže v Paříži se čirou náhodou dostává do Divadla v Řeznické, kde působí jako technik a příležitostný herec. Náhoda tomu chtěla když předváděl svůj bravurní výkon - roli Hamleta, všimla si jej právě vznikající divadelní skupina, později slavné divadlo Nablízko a oslovila jej ke spolupráci na představení Tracyho tygr v divadle Rubín. Tím začala jeho opravdová herecká kariéra. Divadlu Nablízko zůstává věrný po mnoho let až do jeho
absolutního rozpadu.
Kromě divadla Nablízko účinkoval také např. v divadle Na zábradlí, Dejvickém divadle, divadle Na voru, divadle Alfred ve dvoře, divadle Na prádle a několika dalších. Mimo jiné se poměrně dlouhou dobu věnuje i výrazovému tanci. Spolupracoval např. s Lenkou Ottovou - HAMU, Janem Benešem – Duncan Centre atd.
Dále se příležitostně věnuje moderátorské činnosti – např. Colours of Ostrava, United Islands of Prague a mnoha dalších. V posledních letech jste jej mohli vidět např. na divadelní lodi bratří Formanů v několika představeních divadla Aqualung, které se rekrutovalo z části členů bývalého divadla Nablízko.
V současnosti se nejvíce věnuje dětským představením v divadle Krapet, se kterými obráží celou republiku a rozsévá úsměvy na dětských tvářích.
Zvukař:
Vojta Kopta